|
|
Ibn Sínův Živý, syn Bdícího: překlad a komentář
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ondráš, František (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou překlad a komentář filosoficko-mystického spisu Živý, syn Bdícího. Jeho autorem je významný filosof islámského Východu Ibn Síná (980-1037), jehož životopis je součástí práce. Ačkoli tento traktát nepatří mezi jeho nejznámnější díla, svými silnými narativními aspekty, estetickými hodnotami a hloubkou používané symboliky se řadí mezi skvosty klasické arabské literatury. Komentář je rozdělen do kapitol, které odpovídají filosofickým tématům obsaženým v traktátu. Hlavním motivem je cesta lidského intelektu za vyšším poznáním, na níž mu je průvodcem Aktivní intelekt ztělesněný v postavě Živého, syna Bdícího. Rozumová duše se poté, co si uvědomí svůj vlastní andělský potenciál, vydává na intelektuální pouť do světa oddělených forem, která vyvrcholí poznáním Boha. Ibn Síná pomocí tohoto symbolického příběhu vykládá ústřední prvky svého učení, kterými jsou nauka o intelektu, psychologie a epistemologický proces, nauka o látce a formě, kosmologie, emanační teorie, angelologie a teologie. Skrytým motivem a filosoficko-mystickým poselstvím díla je láska, která jakožto vzestupný princip stvoření představuje opačný proces, než jakým je emanace. Poslední kapitola popisuje traktát jako památku arabského písemnictví a zaměřuje se na jeho literární...
|
|
|
Islám a životní prostředí: ekologická témata očima současných islámských právníků a filosofů
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Práce se zabývá soudobými výklady islámské náboženské etiky ve vztahu k problematice životního prostředí. V první části je představena teoretická perspektiva, která na zkoumaný problém nahlíží jako na historicko-sociologický problém spočívající v procesu interakce moderního fenoménu environmentalismu s tradičním rámcem náboženské etiky. Druhá část se zaměřuje na analýzu těch částí posvátné textové tradice, které jsou v soudobých interpretacích environmentální problematiky z perspektivy islámu využívány, a podává jejich strukturovaný přehled. Ve třetí části jsou rozlišeny a analyzovány tři hlavní soudobé diskurzy islámské etiky životního prostředí a dva další přístupy reprezentované vybranými texty, které byly k této otázce publikovány v anglickém a arabském jazyce. Na těchto textech jsou ukázány prvky, které tvoří společný rámec islámského etického vztahu k přírodě a otázkám životního prostředí, i významné rozdíly, které od sebe odlišují jeho jednotlivé interpretace ze strany učenců a právníků, laických aktivistů, institucí a dalších aktérů. Sledovány jsou různé možné podoby vztahu mezi koncepty a představami moderního environmentálního myšlení a tradičními nábožensko-etickými principy islámu včetně jejich politických a sociálních důsledků.
|
|
|
Ibn Sínův Živý, syn Bdícího: překlad a komentář
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ondráš, František (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou překlad a komentář filosoficko-mystického spisu Živý, syn Bdícího. Jeho autorem je významný filosof islámského Východu Ibn Síná (980-1037), jehož životopis je součástí práce. Ačkoli tento traktát nepatří mezi jeho nejznámnější díla, svými silnými narativními aspekty, estetickými hodnotami a hloubkou používané symboliky se řadí mezi skvosty klasické arabské literatury. Komentář je rozdělen do kapitol, které odpovídají filosofickým tématům obsaženým v traktátu. Hlavním motivem je cesta lidského intelektu za vyšším poznáním, na níž mu je průvodcem Aktivní intelekt ztělesněný v postavě Živého, syna Bdícího. Rozumová duše se poté, co si uvědomí svůj vlastní andělský potenciál, vydává na intelektuální pouť do světa oddělených forem, která vyvrcholí poznáním Boha. Ibn Síná pomocí tohoto symbolického příběhu vykládá ústřední prvky svého učení, kterými jsou nauka o intelektu, psychologie a epistemologický proces, nauka o látce a formě, kosmologie, emanační teorie, angelologie a teologie. Skrytým motivem a filosoficko-mystickým poselstvím díla je láska, která jakožto vzestupný princip stvoření představuje opačný proces, než jakým je emanace. Poslední kapitola popisuje traktát jako památku arabského písemnictví a zaměřuje se na jeho literární...
|
host ::
RSS.